Zaměstnání na částečný úvazek

Zaměstnání na částečný úvazek

Na zkrácený úvazek až 12 tisíc (Pražský deník)

Naposledy ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo podrobnosti právě o dotacích pro zkrácené úvazky pro matky s dětmi a dlouhodobě nezaměstnané. Aktuální peníze jsou z projektu "Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti" financovaného z Evropského sociálního fondu (ESF).

"Celkem na to máme 1,2 miliardy korun," shrnuje ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

Firmy mohou dostat na vytvoření zkráceného úvazku až 12 tisíc měsíčně. Vždy přitom závisí na dohodě úřadu práce a dané firmy. Zkrácené pracovní úvazky totiž nejsou v České republice příliš rozšířené. Zatímco ve státech EU činí zkrácené úvazky až 20 procent trhu práce (v Nizozemsku je to dokonce 49,6 procenta), u nás na kratší úvazek pracuje aktuálně jen 5,5 procenta lidí. Přitom v evidenci úřadů práce je nyní minimálně 96 tisíc žen, které marně shánějí práci déle než rok. Právě jim by dvanáctitisícová měsíční dotace na pracovní místa měla pomoci. Ekonomové se zatím na představené změny dívají s odstupem. Samotné dotování vzniku pracovních míst podle nich neznamená, že nezaměstnaných začne houfně ubývat po tisících.

"Obecně vítám jakékoliv opatření, které přispěje ke vzniku zaměstnanosti. Aleje nutné ohlídat, aby nevznikala jen účelová místa," říká třeba hlavní makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman.

"Problém nezaměstnanosti se musí řešit komplexně, už od reformy středního a učňovského školství, abychom podporovali obory, ve kterých absolventi najdou uplatnění. My ale plošně podporujeme i ty, kde už dopředu víme, že vyrábíme další těžko zaměstnatelné lidi. V podstatě tak nezaměstnanost řešíme odzadu, místo toho, abychom se kromě toho podívali i na její kořeny," apeluje odborářský analytik.

Za zcela spásné řešení nepovažuje dotace na pracovní místa ani ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Také ona se obává, aby nalíváním peněz do firem nevznikla jen účelová místa.

"Může se totiž stát, že lidé, kteří dnes pracují spíše brigádnicky, se dostanou do pracovního poměru, jen aby firma dosáhla na dotaci," říká Šichtařová. Protože jsou příspěvky časově omezeny (u dotace pro mladé jde maximálně o rok), problém to může jen odsunout.

Šichtařová připomíná, že součástí plánu na zaměstnanost by měla být i větší podpora žen matek.

"Raději bych proto ty peníze vzala a využila je k budování školek. Jestliže tu ročně ve školkách odmítnou kolem 30 tisíc dětí, znamená to, že jejich matky musejí zůstat doma, nebo si platí chůvy, čím vydělávají na hlídání. A ten efekt pro ekonomiku je pak téměř nulový," říká Šichtařová, sama matka tří dětí.

MPSV teď plánuje vznik takzvaných dětských skupin. Ty na rozdíl od mateřských škol nemusejí mít pevný výchovný plán. Firmy či spolky, které by takovou dětskou skupinu zřídily, by mohly získat úlevu na daních. Příslušný zákon už prošel připomínkovým řízením. Začít by mohl platit příští rok. Kromě toho, že by se rodiče mohli vrátit dřív do práce, by i samotné hlídání bylo levnější.

"Za službu rodiče platí maximálně zřizovací a provozní náklady, péče se poskytuje nekomerčně," upřesňuje ministryně Müllerová.

I v dětské skupině by ale platila některá pravidla. Počet dětí by byl omezen na 12 v jedné skupině. A hlídat by mohli jen erudovaní lidé: vystudované učitelky, zdravotní sestry či sociální pracovníci.

"Vítám jakékoliv opatření, které přispěje ke vzniku zaměstnanosti. Ale je nutné ohlídat, aby nevznikala jen účelová místa." Jaroslav Ungerman, ekonom ČMKOS.

Zdroj: Pražský deník